Příběh skřítka Ítvinka
Raz, keď sme išli na internet, niečo nás stále rušilo. Čo to je? Čudovali sme sa. Zrazu sa nám ukázala správa: " Stratil som sa, potrebujem pomoc!", váš škriatok Ítvinok. Tak jsme mu napsali:" Ahoj Ítvinku, rádi Ti pomůžeme, ale potřebujeme vědět, kde Tě máme hledat. Víš vůbec, kde jsi? Jak to kolem Tebe vypadá?" Skřítek Ítvinek za hodnou chvíli odepsal: " Jsme v říši..
Som v říši slov, čísel a roznch obrázkov. Všetko okolo mňa rýchlo preletí. Počujem aj rozne hlasy, ale je ich tolko, že ničomu nerozumiem. Aha, tam sú adresy..
..jedna z adres zněla Palackého 27, další potom U Větrolamu 37, pokračovalo to Na Sídlišti 11 a seznam končil adresou Nádražní 520. Na největším papíře se speciálním písmem se objevil nápis s touto adresou: Nádražní 4, Hustopeče. A jejej, to překvapení, to je přece naše škola. Poradili jsme mu, aby zkusil papír s adresou sníst. Tak se taky stalo a Ítvinek zmizel z počítače. Kde se asi objeví?
"Šuchy, buch, au! Kde som to? Fíha, aká dlhá chodba!", čudoval sa Ítvinko. "Aha, tam idú deti." "II.A, nastúpte si", volala pani učiteĺka. Tíško som ich nasledoval. Děti išli na počítače a píšu adresu www.etwinning.net..
Tak som sa potěšil, až som vykríkol: " Ahojte decka, ja som Itvinko". Dostal som sa k vám od detí z Hustopeč, z III.A." "Jejda, aj my ich poznáme! Veď my si s nimi píšeme." " tak to som v Prievidzi na Rastislavovej, však? To je výborné..
"Vážně? S vámi je tam Ítvinek?," divili jsme se na Nádražce. "To se teda povedlo, my jsme netušili, kam Ítvinek zmizel, když snědl papír s adresou. Pozdravujte ho od nás,! volali třeťáci.
Ti se teda mají. Můžou si společně hrát, sportovat, povídat..," překřikovali se mezi sebou třeťáci. "Víte, co mě právě napadlo?" řekla paní učitelka. "Co kdybychom poslali druhákům nějaký úkol? Ítvinek jim ho může pomoci rozlousknout." "Jasně, něco vymyslíme," shodli se všichni jednohlasně.
A už jsme něco vymysleli, stačí otevřít prezentaci...
Prezentace voda 1.ppt (1,5 MB)
A tu je naša odpoveď. Správne sme vylúštili záhadu vodnej hudby?
Vodná hudba, fíha! Tak to sme ešte neskúšali. Všetko sme si prichystali a dali sa muzicírovať. Počúvame spolu s Itvinkom, ktorý pohár s vodou vydá najvyšší tón. Vôbec to nie je jednoduché. Napíname uši a... už to máme. Tam, kde je najmenej vody. Je to správne Itvinko? Čo poviete, dobre sme počúvali?
Po prestávke si Itvinko sadol medzi nás a začudovane sa spýtal, prečo máme dnes v škole toľko rôznych knižiek. Poprosil nás, či by sme mu niečo z nich neprečítali. "Jasné, poď medzi nás" zavolali sme ho. Sadli sme si na koberec do kruhu a rozprávali a čítali. Itvinko počúval a smial sa spolu s nami. Vraj odlet papierových lastovičiek alebo pochodujúce čajníky, smial sa. "A kto napísal tie veselé knižky?" spýtal sa Itvinko. "Ak to chceš vedieť, zájdi ku kamarátom do Hustopeč a oni ti určite pomôžu zistiť meno autora." A tak sa Itvinko vybral k Vám..
"Jéé, to jsou moc hodní, že nám poslali Ítvinka nazpět", pokřikovali třeťáci. "Podívejte, už je tady." "Ahoj, čau, čus", vítali jsme se. "Děcka, musím vám něco říct, to já jsem vyřešil záhadu vodní hudby",vychloubal se Ítvinek. My mu ale neuvěřili, nebojte se. Chvilku se s námi přel, ale nakonec přiznal, že úlohu jste vyřešili sami. Za chvíli nás přerušila paní učitelka a řekla nám, že jste nám poslali nazpět nejen Ítvinka, ale i úkol. Byli jsme napjatí. Co to asi bude? Takovou kulišárnu, jako hledání prievidzského spisovatele jsme od vás nečekali. No nic naplat, musíme se pustit do řešení. Zapli jsme počítače, a ještě jednou najeli na zadání vaší kulišácké úlohy. "Teda, ten těch knížek napsal", ozval se klučičí hlas. Byl to Vašík, nebo Michal? To už nevíme. Někteří z nás pak najeli na internetové stránky a přes vyhledavač našli jméno. TO JMÉNO! To bylo radosti. Konečně! Všichni jsme si oddechli. Nejvíce asi Ítvinek. Teď se už těší, až nám kniha přijde do městské knihovny a my mu z ní budeme předčítat. A vy se těšte taky - na náš příští úkol.
Dnes jsme zasedli za počítače a našli si.ppt (1,7 MB)
O slavném šáchovi..
Slíbili jsme vám oříšek, tak ho taky posíláme. "Pošlete jim toho víc," vykřikl Ítvinek. "A proč?" ptali jsme se ho. "No protože druháci jsou tak šikovní, že ho rozlousknou levou zadní". "Hmm". Začali jsme si lámat hlavy. "Už to mám", vykřikla Kája, "pošleme jim ješzě ty příklady se čtyřkama". "Jasně, joo, to je ono", vykřikovali třeťáci. Čtyřkový úkol zní: Napište čísla od 1 do 10 jen pomocí čtyřek. Můžete použít všechna matematická znaménka. Pokud budete potřebovat Ítvinkovu pomoc, zavolejte si ho. Však už víte jak.
Štvorková záhada a tajomní mágovia
"Ahoj Itvinko, ako sa máš ačo to nesieš v tom batôžku?", všetci sme sa pýtali Itvinka. Itvinko ho otvoril a vysypal. Samé štvorky. "Čo chceš s nimi robiť, načo ti budú?"udivene sme sa pýtali. "Ale, chcel som sám vyriešiť úlohu so štvorkami, ktorú vám poslali tretiaci. Lenže mne sa vôbec nedarí, tak
idem k vám, či mi nepomôžete." Zapli sme eTwinning a čítali úlohu. "Tak čo, budete vedieť?", spýtal sa Itvinko. A tu je výsledok, pozrite si ho..
AKO SME VYRIEŠILI.ppt (561 kB)
"Ale vy ste nečítali všetko od tretiakov! Pozrite sa , ešte niečo tu je!", volal na nás Itvinko. A naozaj, Záhada o troch mágoch a chorom šachovi. "Itvinko, vy ste sa teda na nás riadne nachystali!", volali sme svorne. "Aký pekný príbeh", povedal ktosi z nás. Aj Itvinko sa zamyslel nad dobrými srdciami mágov. Bol veľmi zvedavý ako vašu záhadu vyriešime, lebo ako povedal, vy ste ju riešiť vedeli. Pozrite sa ako sa to podarilo nám.
S Itvinkom v divadle
"Mám prekvapenie .",povedala dnes ráno pani učiteľka. "Aké, aké?", boli sme všetci zvedaví. "Zajtra ideme do divadla a Itvinko ide samozrejme s nami". "Hurá!", všetci sme kričali a Itvinko sa náramne tešil, veď v divadle ešte nikdy nebol. "Poď si sadnúť k nám Itvinko." Nevedel sa rozhodnúť, ale napokon sa aj on usadil a netrpezlivo čakal, kedy sa zdvihne opona a začne sa predstavenie. A kde si vlastne sadol? Skúste uhádnuť.
Kaja, Anka, Evka, Maťko a Itvinko sedeli v divadle na sedadlách s číslami 6,7,8,9,10. Kto sedel na ktorom sedadle, ak vieš, že : Kaja a Anka sedeli vedľa seba. Itvinko, Kaja a Evka mali sedadlá s párnym číslom. Anka sedela na sedadle s vyšším číslom ako Maťko a Maťko sedel vedľa Evky, ale nesedel vedľa Itvinka. Na ktorom čísle sedel Itvinko? ...... Aj Itvinko je zvedavý, či to zistíte. Opona sa zdvihla a na javisko prišli vlk, kozliatka a mama koza. Ale čo to? Idú vraj do lesa zbierať muchotrávky. Tak to nikto nečakal. Itvinko bl zvedavý, aké muchotrávky z lesa priniesli. Vy to vraj veľmi ľahko zistíte, preto utekal s touto záhadou za vami.
„Druháci šli s Ítvinkem do divadla? Já si říkala, kde se schovává“, říkala Adélka. Paní učitelka odpověděla: „ Určitě si to zasloužil. Vždyť pečlivě dohlížel, když druháci řešili vaše těžké úkoly z matematiky.“ „ To je fakt,“ všichni souhlasně pokyvovali, „snad se mu pohádka líbila“. „Teď je řada na nás, pustíme se tedy do řešení sedadlové hádanky,“ vyzvala nás paní učitelka. Nejdřív jsme si ještě jednou pustili zadání vaší úlohy. Začali jsme luštit záhadu ve dvou, ale nějak se nám nedařilo najít správné řešení. Rozhodli jsme dát hlavy dohromady a hned to šlo lépe. Po „vyřazení „ Anky, Maťka, Evky a Kájky nám vyšlo, že Ítvinek seděl na sedadle číslo deset. Chtěli jsme si vydechnout a odpočinout po náročném výkonu, ale v tom jsme si všimli, že máme ještě za úkol najít muchomůrky, které sbíral vlk, máma koza a kůzlátka. Naštěstí naše Nelča chodí na houby s rodiči. Proto není divu, že jako první vykřikla odpověď: „ Všichni sbírají tu s pěti puntíky“. A ty, o které neměl zájem nikdo, už najdete v naší prezentaci. Snad budete s řešením spokojeni nejen vy, ale i Ítvinek.
Řešení sedadlové záhady pro nás bylo dobrou matematickou.ppt (3,1 MB)
Pálavské horolezčení
Ve středu 29.dubna jsme se vydali na Pavlovské vrchy. Ítvinka jsme tentokrát nechali ve škole. Všichni jsme totiž měli plné batůžky a Ítvinek nám sám řekl, že tak náročný výlet by nezvládl. "Musíš s námi začít chodit do tělocviku," křikl Marek," pak ujdeš všechno". "No jo pořád, příště půjdu cvičit s vámi," bručel si pod vousy Ítvinek. Po rozloučení s naším kamarádem jsme se vydali na autobus. V něm se k nám přidala parta vitálních důchodkyň, které hodlaly pokořit vrchol Pálavy stejně jako my. Před náročným výstupem jsme se posilnili pišingrem od maminek. Stoupalo se samo. "To by Ítvinek taky zvládl," ozývali se někteří. Jenže to ještě netušili, co všechno je dneska čeká. Na Děvíčkách jsme hledali tajnou chodbu, ale ne a ne ji najít. Po pečlivé prohlídce hradu nastal čas vyjmout z batůžků zbytky svačin a naplnit jimi vyhladovělá bříška. Poslední zastavení bylo Nad Soutěskou. Na poslední chvíli jsme došlapali s vyplazeným jazykem do Věstonic. "Pořád si myslíte, že by Ítvinek udržel naše tempo?" zeptala se paní učitelka. " Joo." "V žádném případě." "To určitě." Názory se různili. Nezbývá nám, než s Ítvinkem začít pořádně trénovat. Ať se příště může vydat na cestu s námi. Nemyslete si, my jen nešlapali, po cestě jsme vymysleli šest mini úkolů. Snad je vyřešíte i bez Ítvinkovi pomoci. My s ním totiž chceme v pátek jít poprvé cvičit.
Itvinko nám rozprával, že mu bolo aj trocha smutno, keď s vami nebol na takej krásnej prechádzke. Lenže keď videl tie pekné fotky, tak sa stále popod fúz usmieval, že on vraj všetky miesta kde ste boli dobre pozná. My sme sa veru veľmi neusmievali, lebo toľko úloh naraz riešiť..... Ale Itvinko bol vo svojom živle. Behal od jedných k druhým a radil a radil. Veď kto lepšie ako on internet pozná. My sme mu za to sľúbili, že ho najbližšie keď pôjdeme s pani učiteľkou na vychádzku určite so sebou zoberiem.
Internetový výlet
Itvinko je veľmi zvedavý. Aj u vás tak často sedí na vyučovaní? Aj minule, mali sme práve prvouku. Boli sme na školskom dvore popozerať, aké listnaté stromy nám v ňom rastú. A zrazu čo to? Maťkovi niečo kýchlo v kapucni. Aha, kto sa tam schoval, Itvinko! Boli sme práve pod lipou. Už krásne zakvitla a voňala.Nie, nehnevali sme sa, že takto potajomky sa s nami vybral na vychádzku. Veľmi pozorne počúval a bol prekvapený, koľko stromov my poznáme. Lipu, brezu, javor, dub... No tá lipa mu stále nedala pokoj. "Viete, že jednu takú vzácnu máte aj vy tu neďaleko v Bojniciach? povedal nám. Ja vás tam zavediem. Lenže vonku sa veľmi ochladilo, začalo pršať a von sa nedalo ísť." Nebuďte smutní" hovorí nám. Poďte, spravíme si internetový výlet. Fíha a to je aký, čudujeme sa. "Uvidíte, čo všetko sa dozviete" a hneď nám rozdelil úlohy. Tak sme sa teda spolu s Itvinkom vybrali cez internet do Bojníc. A viete čo všetko sme zistili? PSSST ! Itvinko ukázal prstom na ústa a hop už je u vás aj s úlohami.
"Ti těch stromů znají fakt hodně", vykřikl jeden z nás. "Hmm, to nic není, znají toho mnohem víc, jsou to chytré hlavičky", chválil vás Ítvinek. "Není divu, že je tak chválíš, když jste společně procestovali Bojnici", připomínala nejmenovaná žákyně. Celá třída se těšila, až se pustí do řešení úkolů, ale tři dny nešel ve škole internet. "Budu se na to muset kouknout," řekl Ítvinek. Po chvilce jen smutně vzdychl: " Nikde nevidím chybu, raději zavolejte Marka (náš pan opravář pro ICT). " A tak se i stalo, Marek problém vyřešil, Ítvinek se mnohému přiučil (příště už to prý zvládne sám - hoho) a my mohli vyřešit hádanky.
Rozlúčka s Itvinkom
Neviete, kde sa podel Itvinko? Odskočil si ešte na chvíľku k nám. Ako zvyčajne zaťukal na obrazovku a všetkých nás zavolal. Mysleli sme si, že nám asi nesie úlohu od vás... Ale začudovali sme sa, lebo za ním ešte niekto šiel. Bola to jeho rodina. Prečo, divili sme sa. "Moji rodičia, brat aj sestra boli na vás veľmi zvedaví. A ja som im sľúbil, že keď sa budeme lúčiť, tak vás zoznámim."povedal Itvinko. "Ty sa chceš s nami rozlúčiť? zosmutnela Simonka. "Viete, aj mne bolo s vami fajn, ale vy ste už takí šikovní, že ma už potrebovať asi nebudete. No to neznamená, že si za vami niekedy neodskočím, súhlasíte?" oznámil nám Itvinko. No pred tým ako sme sa rozlúčili , Karinka povedala :" Budeš nám všetkým chýbať." Ešte nám zamával a hop už bol späť v internete. Ktovie, kde práve teraz je....
Rozlúčka s Itvinkom.ppt (766 kB)
"Paní učitelko, paní učitelko, už se našel", křičely holky:" Byl u druháků." Tím se záhada vyřešila. My totiž Ítvinka hledali několik dní. Často jsme slyšeli známé pohádkové :"Našli?" "Nenašli." "Našli?" "Nenašli." Ítvinku, Ítvinku, to jsi se nemohl rozloučit i s námi? Ale ano, my to chápeme, Tvoje sestra to měla blíž do Prievidzy. Alespoň druháci poznali všechny členy Tvé rodiny a rozloučili se s Tebou. Když si se s rodinou tak pěkně sešel, asi jste rovnou vyrazili na dovolenou, že? Užij si ji a někdy se zase ukaž, ať nevyklepeme do obrazovek ďolíky.
